Smlouva o výkonu funkce ve světle novely zákona o obchodních korporacích

Smlouva o výkonu funkce ve světle novely zákona o obchodních korporacích

Smlouva o výkonu funkce ve světle novely zákona o obchodních korporacích

Od. 1. ledna 2021 bude účinný zákon č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tato novela zákona o obchodních korporacích mimo jiné obsahuje i změny týkající se smlouvy o výkonu funkce. Smlouvou o výkonu funkce se upravují vzájemná práva a povinnosti mezi obchodní korporací a členy jejich volených orgánů. Právní regulace smlouvy o výkonu funkce je obsažena v ustanoveních §§ 59–62 zákona o obchodních korporacích, ale i v občanském zákoníku (například standard péče řádného hospodáře) nebo v zákoně o přeměnách obchodních společností a družstev.

Smlouva o výkonu funkce se v kapitálové společnosti – podle aktuálně platné právní úpravy – sjednává písemně a schvaluje ji, včetně případných změn, nejvyšší orgán společnosti. Z této úpravy se aktuálně dovozuje, že v případě neschválení je smlouva o výkonu funkce relativně neplatná, a to v souladu s příslušnými ustanoveními občanského zákoníku. Smlouva je tak považována za platnou, dokud není soudem prohlášen opak. Negativní důsledek současné situace může vzniknout například v případě, kdy jednatel pobírá na základě smlouvy o výkonu funkce odměnu, i když tato smlouva nebyla schválena valnou hromadou.

Právě procesu schvalování smlouvy o výkonu funkce se týká jedna ze změn, kterou přinesla novela zákona o obchodních korporacích. Novelizovaný druhý odstavec § 59 rozšiřuje původní znění tak, že smlouva o výkonu funkce se v kapitálové společnosti sjednává písemně a schvaluje ji, včetně jejích změn, nejvyšší orgán společnosti a bez tohoto schválení nenabude smlouva účinnosti. Nerozhodl-li nejvyšší orgán společnosti jinak, je schválená smlouva účinná ode dne jejího uzavření, nebo ode dne vzniku funkce, podle toho, který z těchto dnů nastal později. Je tedy bezpochyby dáno, že smlouva bez schválení valnou hromadou není účinná.

Podle novelizovaného ustanovení § 59 odstavec 3 zákona o obchodních korporacích, není-li odměňování v kapitálové společnosti ve smlouvě o výkonu funkce sjednáno v souladu s tímto zákonem, platí, že výkon funkce je bezplatný. Zákonodárce zde jednoznačně stanovuje, že následující odstavce 3 a 4, týkající se odměňování člena voleného orgánu při absenci ujednání o odměňování ve smlouvě o výkonu funkce, se použijí pouze na kapitálové společnosti. U zbylých obchodních korporací se postupuje podle úpravy občanského zákoníku o příkazu.

 Nově novela upravuje způsob odměňování za situace, že smlouva o výkonu funkce je neúčinná nebo neplatná. Podle odstavce 4 jsou-li smlouva o výkonu funkce nebo v ní obsažené ujednání o odměně neplatné z důvodu na straně kapitálové společnosti nebo není-li smlouva o výkonu funkce uzavřena z důvodu překážek na straně kapitálové společnosti nebo z důvodu vyšší moci či jiné překážky vzniklé nezávisle na vůli člena voleného orgánu kapitálové společnosti anebo ji nejvyšší orgán neschválí bez zbytečného odkladu po jejím uzavření z uvedených důvodů, nepoužije se § 59 odstavec 3 zákona o obchodních korporacích, který obsahuje pravidlo o bezplatnosti výkonu funkce při absenci ujednání o odměně ve smlouvě. Za pozornost zde stojí změna okamžiku pro schválení smlouvy o výkonu funkce, a to „bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy“ místo „bez zbytečného odkladu po vzniku funkce.“  Podle důvodové zprávy není vhodné, aby byla lhůta bez zbytečného odkladu vázána na okamžik vzniku funkce, protože smlouva o výkonu funkce může být uzavřena i několik let po vzniku funkce. V takovém případě by měla lhůta bez zbytečného odkladu začít běžet až od okamžiku uzavření smlouvy o výkonu funkce. Zákonná úprava pouze stanoví nejzazší okamžik, do kdy musí být smlouva o výkonu funkce schválena valnou hromadou. Smyslem úpravy je zabránit záměrným prodlevám se schvalováním smlouvy o výkonu funkce ze strany kapitálové společnosti, v důsledku čehož by člen voleného orgánu po nepřiměřeně dlouhou dobu vykonával funkci bezplatně.

Odměna se v takovém případě určuje jako odměna obvyklá v době uzavření smlouvy nebo, nebyla-li smlouva uzavřena, jako odměna obvyklá v době vzniku funkce za činnost obdobnou činnosti, kterou člen voleného orgánu vykonával.

Podle novelizovaného znění § 59 odstavce 5 zákona o obchodních korporacích v případě rozporu mezi smlouvou o výkonu funkce a společenskou smlouvou se použijí ujednání společenské smlouvy, a to z toho důvodu, že jinak by mohlo dojít ke snadnému obcházení vůle společníků prostřednictvím odchylné smluvní úpravy. Tím není dotčena možnost vyjednat si ve smlouvě o výkonu funkce výhodnější podmínky, smlouva však musí být schválena většinou vyžadovanou pro změnu společenské smlouvy.

Cílem této úpravy má být poskytnutí větší ochranu členům volených orgánů kapitálových společností.

 Vzhledem k výše uvedenému lze doporučit upravit do budoucna smlouvy o výkonu funkce tak, aby byly v souladu s novelizovaným zákonem o obchodních korporacích, zejména co se týče odměňování členů volených orgánů za dobu do schválení smlouvy valnou hromadou. Stejně tak lze doporučit provedení revize společenských smluv obchodních korporací z důvodu předcházení rozporům mezi společenskou smlouvou a smlouvou o výkonu funkce, případně rozšíření působnosti valné hromady o schvalování smluv o výkonu funkce.

JUDr. Ludmila Jakubíková, advokátní koncipient

Related posts