Příprava novely zákona o zadávání veřejných zakázek

Příprava novely zákona o zadávání veřejných zakázek

V pondělí 16.11.2020 by se na pořad jednání vlády měl dostat dlouho připravovaný návrh novely zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek („ZZVZ“). Ačkoliv se původně plánovaná účinnost novelizovaného znění tohoto zákona z 1.1.2021 odsouvá pravděpodobně až na 1.7.2021, nebude na škodu se už nyní popořadě zběžně seznámit s některými změnami, které by měla přinést.

Nové znění ZZVZ má s ohledem na výklad a rozhodovací praxi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zavést vlastní – užší – vymezení pojmu věc, než jak jej známe z občanského zákoníku, a proto když § 14 odst. 1 věta první ZZVZ uvádí, že veřejnou zakázkou na dodávky je veřejná zakázka, jejímž předmětem je pořízení věcí, zvířat nebo ovladatelných přírodních sil, pokud nejsou součástí veřejné zakázky na stavební práce podle odstavce 3, je tento výčet zúžen doplněním textu zákona tak, že, pro účely věty první se za věc nepovažuje cenný papír nebo jiný investiční nástroj, peněžitá pohledávka, obchodní závod nebo podíl v obchodní korporaci.

  • 19 ZZVZ pak upravuje i nadále tzv. veřejné zakázky pravidelné povahy, ale novela mění jeho odstavec 3, který používá nová kritéria k určení zakázek, jenž mezi zakázky pravidelné povahy nebudu spadat. Za veřejné zakázky pravidelné povahy podle odstavce § 19 odst. 1 se nebudou považovat veřejné zakázky, (a) u kterých je jednotková cena jejich předmětu v době podle odstavce 1 písm. a) proměnlivá, (b) kterými zadavatel pořizuje dodávky či služby opakovaně podle svých aktuálních potřeb a (c) jejichž předpokládaná hodnota určená postupem podle odstavce 1 nedosahuje limitu podle § 25.

Dále se v textu novely setkáváme s rozšířením výjimek z použití postupu podle ZZVZ při zadávání zakázek například v souvislosti s ozbrojenými a bezpečnostními složkami. Podle § 29 odst. 1 písm. s) zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení tehdy, jde-li o veřejnou zakázku, jejímž předmětem jsou, vedle výroby vojenského materiálu nebo obchodu s ním, také přímo související služby nebo stavební práce.

Komplexnějších změn má doznat ustanovení § 40 ZVZZ, umožňující zadavateli stanovit zadávací lhůtu a s tím spojená vzájemná práva a povinnosti zadavatele a účastníků zadávacího řízení. Zadávací lhůtou se rozumí lhůta, po kterou účastníci zadávacího řízení nesmí ze zadávacího řízení odstoupit. Počátkem zadávací lhůty je konec lhůty pro podání nabídek. Zadávací lhůta musí být stanovena přiměřeně s ohledem na druh zadávacího řízení a na předmět veřejné zakázky.

V § 109 ZZVZ, upravujícím otevírání nabídek v elektronické podobě, se navrhuje doplnění o odstavce 3 a 4, podle nichž, až na určité výjimky, pokud o to účastník zadávacího řízení po skončení lhůty pro podání nabídek písemně požádá, zadavatel do 5 pracovních dnů od doručení této žádosti odešle všem účastníkům zadávacího řízení, nebo uveřejní na profilu zadavatele údaje z nabídek odpovídající číselně vyjádřitelným kritériím hodnocení, a to bez identifikačních údajů účastníků zadávacího řízení, přičemž postup podle odstavce 3 nevylučuje poskytnutí i jiných údajů z nabídek nebo jejich poskytnutí bez žádosti účastníka zadávacího řízení.

Významnější změnu má přinést i nové znění § 122 ZZVZ, když zadavateli umožňuje volbu, zda bude požadovat po vybraném dodavateli originály nebo ověřené kopie kvalifikačních dokladů, nebo zda postačí jejich prosté kopie. I na dalších místech se v novele setkáváme s odstraňováním dosavadní tvrdosti zákona, když zadavatel má možnost využití určitého postupu v zadávacím řízení, namísto dosavadní povinnosti postupovat stanoveným způsobem vůči účastníkovi bez možnosti volby.

V § 211 novela ZZVZ zpřesňuje pravidla ústní komunikace v zadávacím řízení. Ačkoliv je zadávací řízení samozřejmě nadále vedeno převážně písemně, u přípustné ústní komunikace musí zadavatel zajistit, aby obsah komunikace byl v dostatečné míře zdokumentován. Pokud by ústní komunikace mohla mít podstatný dopad na obsah nebo hodnocení nabídek, musí být zdokumentována vhodnými prostředky, zejména zápisy, zvukovými nahrávkami nebo souhrny hlavních prvků komunikace.

Nenápadnou změnou v textu zákona, ale novinkou s možná o to větším dopadem pro praxi, je navrhovaná změna § 222 odst. 6 ZZVZ, ze kterého se má vypustit limit 50 % pro hodnotu dodatečných či nepředvídatelných stavebních prací, služeb nebo dodávek. Tento limit se nevztahoval na celkový cenový nárůst, ale na souhrnnou hodnotu změn, což často vedlo k absurdnímu extenzivnímu výkladu, spočívajícímu ve sčítání absolutních hodnot veškerých změn, ať už se jednalo o vícepráce či méněpráce.

Až na výjimky má být dle § 241 odst. 1 ZZVZ jednoznačně vyloučena možnost podat námitky proti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 nebo sektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1.

Zatímco na definitivní podobu této projednávané a výše představené novely ZZVZ si ještě musíme nějaký čas počkat, stejně jako na definitivní rozhodnutí o termínu nebytí její účinnosti, některé změny ZZVZ už bez většího povšimnutí probíhají a jsou v legislativním procesu v poslanecké sněmovně o poznání dále. Takto byl v rámci novelizace zákona o odpadech ve sněmovně schválen pozměňovací návrh jejího hospodářského výboru, kterým se nemá měnit nic menšího, než samotné zásady zadávání veřejných zakázek zakotvené v § 6 ZZVZ, a to doplněním tohoto ustanovení o odstavec 4, vymezující takto zásady zcela nové: „Zadavatel je při postupu podle tohoto zákona, a to při vytváření zadávacích podmínek, hodnocení nabídek a výběru dodavatele, povinen za předpokladu, že to bude vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné, dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací ve smyslu tohoto zákona. Svůj postup je zadavatel povinen řádně odůvodnit.“

Mgr. Martin Bielesz, advokát

Related posts