Právní otázky kolem koronaviru

Právní otázky kolem koronaviru

Každý, kdo sleduje v médiích zprávy, musel jistě zaregistrovat i opatření přijatá v souvislosti se šířením koronaviru. Každý den ovšem přináší změny ve vývoji a vláda, respektive ministerstva, se svými opatřeními snaží omezit šíření viru. Ještě na začátku února řešili zaměstnavatelé, zda můžou zaměstnancům zakázat dovolenou v Itálii (nemůžou). Později, když vycházely najevo počty nakažených v severní Itálii, si mnoho turistů cesty do této oblasti rozmyslelo. Zaměstnavatelé následně museli řešit, co se zaměstnanci, kteří se vrátili z rizikových oblastí. V době před nařízením plošné karantény pro všechny, kdo se vrátili z Itálie (to je před 7. březnem 2020), existovalo více možností, jak vyřešit obavy zaměstnavatelů z nákazy pracovního kolektivu. Jednalo se především o možnost dohody se zaměstnancem, že bude práci dočasně vykonávat mimo pracoviště zaměstnavatele (z jiného místa – například z domova). Toto opatření přicházelo v úvahu pouze se souhlasem zaměstnance a také jen v těch případech, kdy je výkon práce z jiného místa – tedy většinou z domova – možný. Pokud zaměstnavatel trval na nástupu zaměstnance do práce a zaměstnanec se přesto z opatrnosti rozhodl zůstat doma v dobrovolné karanténě, jednalo se o překážku v práci na straně zaměstnance a zaměstnanec mohl požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna bez náhrady mzdy nebo platu. Pokud byl naopak zaměstnanec připraven práci na pracovišti konat a nebyla mu nařízena karanténa, zaměstnavatel měl pouze obavy, jednalo by se o překážku v práci na straně zaměstnavatele, a zaměstnanci by příslušela náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.

Od 7. března 2020 je situace taková, že osobám, které se po 7. březnu 2020 vrátí z Itálie, je mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví nařízeno, aby kontaktovaly svého praktického lékaře a ten je pak povinen u takových osob rozhodnout o karanténě. V tomto případě jde o překážku v práci na straně zaměstnance, při které mu přísluší náhrada mzdy nebo platu stejně, jako v případě, když je dočasně práce neschopen. Zaměstnanci, kterému byla nařízena karanténa, přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů trvání karantény náhrada mzdy nebo platu ve výši 60 % průměrného výdělku. Oznámení o nařízení karantény vystaví zaměstnanci lékař popřípadě hygienik a zaměstnanec jej předloží zaměstnavateli.

Na základě mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví jsou také od 11. března 2020 uzavřeny základní, střední a vyšší odborné školy. Zaměstnanec – rodič dítěte mladšího deseti let, má v tomto případě nárok na ošetřovné a zaměstnavatel mu musí poskytnout volno. Ošetřovné se vyplácí až za devět kalendářních dnů a činí 60 procent redukovaného denního vyměřovacího základu mzdy. Nárok na ošetřovné při péči o dítě do 10 let z důvodu uzavření dětského výchovného zařízení uplatňuje zaměstnanec tiskopisem Žádost o ošetřovné při péči o dítě do 10 let z důvodu uzavření výchovného zařízení (školy), který mu vydá škola, kterou dítě navštěvuje. Zaměstnanec tiskopis doplní a předá neprodleně svému zaměstnavateli, který pak podklady pro výplatu dávky předá dále příslušné OSSZ.

Další otázkou, která bude důležitá pro podnikatele, je posouzení, zda lze epidemii koronaviru považovat za vyšší moc a tedy i důvod ke zproštění se povinnosti platit náhradu škody, když toto porušení povinnosti (například nedodání zboží včas) bylo způsobeno právě z důvodu probíhající epidemie koronaviru. Obecně lze říci, že tuto epidemii můžeme považovat za mimořádnou nepředvídatelnou a nepřekonatelnou překážka, vzniklou nezávisle na vůli škůdce. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí. To znamená, že nelze svést na současnou epidemii své dřívější porušení smluvní povinnosti.

Je zřejmé, že koronavirus zasahuje a bude zasahovat do mnoha vztahů regulovaných právem, a bude mít citelné dopady i v podnikatelské sféře. Zároveň se situace rychle vyvíjí a různými opatřeními ze strany státu se může vše ze dne na den měnit. Tak i informace obsažené v tomto článku reflektují současnou situaci a nelze vyloučit, že některé z nich se brzy stanou neaktuálními. Za současných okolností je třeba doporučit sledování změn a jejich dopadů, dalším právním souvislostem epidemie koronaviru se pak v případě potřeby budeme věnovat v některém z dalších článků.

JUDr. Ludmila Jakubíková

Související příspěvky