Novela trestního zákoníku a trestního řádu 2020

Novela trestního zákoníku a trestního řádu 2020

Dne 6. 8. 2020 byl ve sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 333/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, jenž zavádí poměrně zásadní změny. Tento článek si klade za cíl přiblížit některé novinky, které tato novela mimo jiné ve vztahu k trestnímu zákoníku a trestnímu řádu přináší.

Asi nejvíce diskutovanou změnou, která bude mít nejakutnější dopady do probíhajících trestních řízení, je změna, resp. zvýšení, hranic výše škody. K tomuto zákonodárci přistoupili poprvé od roku 2002, kdy byly tyto hranice naposledy upravovány. Jelikož od roku 2002 došlo k vývoji ekonomické situace, zejména k nárůstu příjmů a cen, za současných hranic výše škody docházelo k tomu, že se trestnými stávaly činy, které v porovnání s rokem 2002 nedosahovaly patřičné společenské škodlivosti. S ohledem na tuto skutečnost došlo ke zvýšení jednotlivých hranic na dvojnásobek, škoda nikoli nepatrná tedy bude nově činit 10.000 Kč, škoda nikoli malá 50.000 Kč, větší škoda 100.000 Kč, značná škoda 1.000.000 Kč a škoda velkého rozsahu 10.000.000 Kč. Tato změna má poměrně zásadní dopady, například na samotnou trestnost činů, u nichž právě výše škody rozhoduje o tom, zdali budou postižitelné v režimu trestního práva. Nově tedy bude hranice trestnosti například krádeže nastavena na částku 10.000 Kč, stejně tak podvodu, a třeba obecné ohrožení bude trestné (bude-li se dotýkat majetku) v případě škody alespoň 10.000.000 Kč.

S ohledem na ustanovení čl. 40 odst. 6 Listiny a § 2 odst. 1 trestního zákoníku bude mít tato změna zásadní dopad rovněž do již probíhajících trestních řízení, kdy dle těchto ustanovení platí, že se trestnost činu posuzuje podle pozdějšího zákona, je-li to pro pachatele příznivější. V případě, že je nyní trestní stíhání vedeno například pro trestný čin krádeže v prvním odstavci, kterou byla způsobena škoda 6.000 Kč, bude nutné toto trestní stíhání po účinnosti novely zastavit. Současně v případech, kdy výše škody rozhoduje o naplnění objektivní stránky některé z kvalifikovaných podstat, nebude-li dosaženo novelou aktualizované výše nutné pro aplikaci této kvalifikované skutkové podstaty, bude potřeba tato jednání překvalifikovat.

Novela však přináší i jiné zásadní a zajímavé změny. Dle důvodové zprávy proklamovaným hlavním cílem novely je zvýšit četnost ukládání peněžitého trestu jakožto vhodné alternativy k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Za tímto účelem došlo k úpravě jak hmotněprávních pravidel pro jeho ukládání, tak pravidel jeho výkonu. Za všechny změny lze zdůraznit například zrušení náhradního trestu odnětí svobody a jeho nahrazením zákonným přepočtem, u něhož platí, že na jednu denní sazbu připadají dva dny odnětí svobody. Další významnou změnou je, že na pachatele se zaplacením peněžitého trestu hledí jako by nebyl odsouzen, ledaže se jednalo o odsouzení za zvlášť závažný zločin.

Posíleny ku prospěchu pachatele byly i důsledky jeho doznání, kdy se nyní například jedná o explicitně uvedenou polehčující okolnost, anebo o okolnost, na základně níž může soud přistoupit k mimořádnému snížení trestu odnětí svobody. Novela trestního zákoníku rovněž rozšiřuje výčet prvopachatelů, kteří mohou být podmíněně propuštěni na svobodu po vykonání alespoň třetiny uloženého trestu odnětí svobody.

V rámci trestního práva procesního je nutné zdůraznit zejména posílení institutu dohody o vině a trestu, kterou nově půjde uzavřít i v případech spáchání zvlášť závažného zločinu. V rámci dohody o víně trestu je také možné přistoupit k mimořádnému snížení trestu odnětí svobody.

Z pohledu obhajoby pak může být zajímavá možnost částečného nahrazení vyjádření obžalovaného ke skutečnostem uvedeným v obžalobě, zejména zda se cítí být nevinen nebo vinen spácháním skutku anebo některého ze skutků uvedených v obžalobě, souhlasí s popisem skutku a jeho právní kvalifikací a s navrženým trestem, případně ochranným opatřením, a které skutečnosti považuje za nesporné, vyjádřením obhájce.

Novela nabývá účinnosti 1. 10. 2020.

Mgr. David Sliwka

Související příspěvky