K některým základním aspektům převodu obchodního závodu –  1. část

K některým základním aspektům převodu obchodního závodu – 1. část

Převod obchodního závodu je pro své nesporné výhody v podnikatelské praxi hojně využívaným instrumentem, který ve své základní podobě umožňuje poměrně jednoduché převedení velkých a někdy i složitých souborů jmění, které byly vytvořeny a jsou využívány v souvislosti s provozováním činnosti podnikatele, případně k převodu alespoň jejich funkčních částí.

Obchodní závod jako věc hromadná je představován nejen hmotnými movitými a nemovitými věcmi, ale také například zaměstnanci, které podnikatel v rámci své činnosti zaměstnává, anebo pohledávkami a dluhy, které podnikatel v rámci své činnosti nabyl či vytvořil. V případě převodu obchodního závodu, není-li konkrétní věc v rámci převodu vyloučena, pak dochází k převodu všech těchto věcí, a to i za předpokladu, že tyto nejsou ve smlouvě jednotlivě výslovně vyjmenovány. Právě i pro tuto skutečnost je převod obchodního závodu velmi oblíben, přičemž často je využíván v souvislosti se zajištěním zamýšleného převodu práv a povinností ze smluv, převodu zaměstnanců nebo převodu pohledávek a dluhů. Tyto skutečnosti jsou poté jednak největší předností převodu obchodního závodu, tak současně i jeho největší nástrahou.

Speciální právní úprava převodu obchodního závodu je obsažena především v ustanoveních § 2175 a následujících občanského zákoníku. Aplikovat v tomto případě je však samozřejmě nutné také další obecná ustanovení právních předpisů, například obecná ustanovení o koupi. Právní úprava vedle převodu obchodního závodu jako celku umožňuje také převod části závodu (např. samostatné prodejny podnikatele či jednotlivého výrobního střediska), a to za předpokladu, že tato část tvoří samostatnou organizační složku. Část obchodního závodu by tedy, má-li být jako věc hromadná předmětem převodu, měla vykazovat hospodářskou, funkční a účetní samostatnost, přičemž splnění této podmínky je potřeba posuzovat individuálně vždy v konkrétním případě. Nevykazuje-li část závodu tuto samostatnost, nelze ji smlouvu o převodu obchodního závodu, respektive části obchodního závodu, převést.

Jak je již uvedeno výše, koupí závodu nabývá kupující vše, co k závodu jako celku náleží. V této souvislosti je však nutné upozornit na určité výjimky či specifika, které jsou právními předpisy upraveny. Co se týče dluhů spojených s obchodním závodem, tyto kupující nabývá jen v případě, že o jejich existenci věděl nebo ji alespoň musel rozumně předpokládat. Při přípravě smlouvy je tak vhodné jednak patřičným způsobem odkázat na účetní dokumentaci podnikatele, jednak do smlouvy výslovně uvést případné dluhy, které nemusí být z účetnictví patrné (například z titulu směnek, ručení apod.). Souhlas věřitele s převzetím dluhu v rámci převodu závodu není zákonem vyžadován, jeho absence však zakládá ručení prodávajícího za splnění takového dluhu.

V rámci převodu obchodního závodu také nelze převést právo z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, u něhož to vylučuje smlouva, kterou bylo právo prodávajícímu poskytnuto, nebo vylučuje-li to povaha takového práva.

S ohledem na ustanovení § 2307 občanského zákoníku je rovněž sporné, zdali v případě převodu nájmu prostoru sloužícího podnikání je vyžadován souhlas pronajímatele s tímto převodem. Tato otázka nebyla dosud uspokojivě judikatorně vyřešena a nástrahy s tím spojené je tedy nutné vzít při přípravě převodu v potaz.

Koupě obchodního závodu je také jednou ze zákonem předpokládaných příčin převodu činnosti zaměstnavatele. O tomto a o dalších náležitostech i formě smlouvy o převodu obchodního závodu, jakož i o jiných otázkách souvisejících s načatou problematikou, bude pojednávat druhý díl našeho příspěvku, který už připravujeme.

Mgr. David Sliwka, advokátní koncipient

 

Související příspěvky