Čerpání dovolené po novele zákoníku práce

Čerpání dovolené po novele zákoníku práce

Čerpání dovolené po novele zákoníku práce

K prvnímu lednu 2021 nabývají účinnosti některá ustanovení zákona č.  285/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb.zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony. Tato dlouho očekávaná novela zákoníku práce přináší mimo jiné i výrazné změny právní úpravy dovolené, a právě tomuto tématu se budeme podrobněji věnovat níže.

Dovolená je nyní upravena převážně v paragrafech 211 – 223 zákoníku práce. Zaměstnanec, který vykonává zaměstnání v pracovním poměru, má podle současné právní úpravy právo na dovolenou za kalendářní rok nebo na její poměrnou část a dále právo na dovolenou za odpracované dny a na dodatkovou dovolenou. Právě dovolená za odpracované dny bude výše uvedenou novelou zrušena.

Zůstává zachována výměra dovolené, stanovená obecně na čtyři týdny ročně, s výjimkou zaměstnanců pobírajících plat podle § 109 odst. 3 zákoníku práce, kteří mají nárok na pět týdnů dovolené, a s výjimkou pedagogických a akademických pracovníků, u nichž výměra dovolené činí osm týdnů v kalendářním roce.

Co se týče dovolené za kalendářní rok nebo její poměrné části, podle nové právní úpravy zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho v příslušném kalendářním roce práci po dobu 52 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby připadající na toto období, přísluší dovolená za kalendářní rok v délce stanovené týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo.

Zaměstnanci, který za výše uvedených podmínek vykonává práci pro zaměstnavatele po kratší týdenní pracovní dobu, přísluší dovolená odpovídající této kratší týdenní pracovní době. Zaměstnanci, který sice nesplnil podmínku výkonu nepřetržité práce u zaměstnavatele po dobu 52 týdnů, avšak za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho v příslušném kalendářním roce práci alespoň po dobu 4 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby připadající na toto období, přísluší poměrná část dovolené. Oproti stávající právní úpravě, kdy zaměstnanec musí pro zaměstnavatele pracovat po dobu alespoň 60 dnů v kalendářním roce, tak přináší novela od 1. ledna 2021 pro zaměstnance výhodnější úpravu v podobě lhůty čtyř týdnů. Poměrná část dovolené činí za každou odpracovanou stanovenou týdenní pracovní dobu nebo kratší týdenní pracovní dobu v příslušném kalendářním roce jednu dvaapadesátinu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby vynásobenou výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo. Pokud zaměstnanec odpracoval v kalendářním roce podle rozvrhu směn více než dvaapadesátinásobek stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby, prodlouží se délka dovolené vždy o jednu dvaapadesátinu dovolené za kalendářní rok za každou další odpracovanou stanovenou týdenní pracovní dobu nebo kratší týdenní pracovní dobu.

V případě zaměstnanců, na které se vztahuje pružné rozvržení pracovní doby, platí už od 1. července 2020 pravidlo dle § 85 zákoníku práce, že se pružné rozvržení pracovní doby neuplatní v době čerpání dovolené. Pro tyto případy je zaměstnavatel povinen předem zaměstnancům určit stanovené rozvržení týdenní pracovní doby do směn, což i v případě pružného rozvržení pracovní doby umožňuje určit těmto zaměstnancům spravedlivěji dovolenou v hodinách, na rozdíl od dovolené počítané na dny, jak tomu bylo doposud.

Pro posouzení nároku na dovolenou se za nepřetržité trvání pracovního poměru považuje i skončení dosavadního a bezprostředně navazující vznik nového pracovního poměru zaměstnance k témuž zaměstnavateli. Nově se však jen do výše dvacetinásobku stanovené týdenní pracovní doby nebo dvacetinásobku kratší týdenní pracovní doby pro účely dovolené považuje za výkon práce doba zameškaná v témže kalendářním roce z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, karantény, čerpání rodičovské dovolené, s výjimkami stanovenými v ustanovení § 216 odst. 2 zákoníku práce.  Za výkon práce se pro účely dovolené považuje doba překážek v práci uvedených výše pouze tehdy, jestliže zaměstnanec mimo dobu jejich trvání v kalendářním roce odpracoval alespoň dvanáctinásobek stanovené týdenní pracovní doby nebo dvanáctinásobek kratší týdenní pracovní doby.

S přihlédnutím k oprávněným zájmům zaměstnance lze na základě jeho písemné žádosti část dovolené za kalendářní rok, na kterou vzniklo právo v příslušném kalendářním roce a která přesahuje 4 týdny a u pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol 6 týdnů, převést do následujícího kalendářního roku. Oproti stávající právní úpravě, kdy může zaměstnavatel převést dovolenou do následujícího kalendářního roku pouze pro překážky na straně zaměstnance nebo pro náhlé provozní důvody, se zde rozšiřuje možnost zaměstnance o převedení dovolené do následujícího kalendářního roku požádat z důvodu svých oprávněných zájmů.

Změny se dotkly i krácení dovolené při neomluvené absenci zaměstnance a to tak, že zaměstnavatel může dovolenou krátit jen za neomluveně zameškanou směnu, a to o počet neomluveně zameškaných hodin. Neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn lze sčítat, přičemž při krácení dovolené musí být zaměstnanci, jehož pracovní poměr k témuž zaměstnavateli trval po celý kalendářní rok, poskytnuta dovolená alespoň v délce 2 týdnů.

Výše uvedené změny zákoníku práce mají do právní úpravy dovolené přinést významné zjednodušení, což se týká zejména výpočtu dovolené nově podle délky týdenní pracovní doby stanovené v hodinách, ale také odstranění nespravedlnosti, spočívající ve stanovení délky dovolené zaměstnance bez ohledu na délku jeho týdenní pracovní doby. Zaměstnanců s rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou na osm hodin pět dní v týdnu se změny prakticky nedotknou, naopak spravedlivější výpočet dovolené novela přinese zaměstnancům se zkráceným úvazkem, nebo pracujícím na směny.  Nový způsob výpočtu dovolené podle odpracovaných hodin je přehledný a jednouchý a spolu s ostatními výše uvedenými změnami by měl přinést spravedlivější čerpání dovolené pro zaměstnance a zjednodušení výpočtu délky pracovní doby pro zaměstnavatele.

JUDr. Ludmila Jakubíková

Related posts