Účelem tohoto článku je čtenářům stručně přiblížit problematiku pracovních úrazů při tzv. team-buildingu. Odpovědnost zaměstnavatele za škodu způsobenou zaměstnanci pracovními úrazy jsou zajisté jednou z nejcitlivějších oblastí pracovního práva. Je tomu zejména proto, že následkem pracovního úrazu vzniká zaměstnanci škoda na zdraví, která může mít obrovský dopad nejen po stránce zdravotní, ale zároveň ovlivňuje možnost zajištění rodiny v případě nemožnosti výkonu další práce.

Alfou i omegou této problematiky je definování samotného pojmu pracovní úraz. Ten je definován zákoníkem práce jako poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkonů nebo v přímé souvislosti s ním. Za úkony v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů se považují úkony potřebné k výkonu práce, obvyklé během práce/ přestávky na jídlo a oddech strávené v objektu zaměstnavatele, nutné před počátkem / po skončení práce, vyšetření na příkaz zaměstnavatele, školení zaměstnanců organizované zaměstnavatelem / odborovou organizací, kterým se sleduje zvýšené odborné připravenosti zaměstnanců. Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů. Často se zaměstnanec zraní cestou do práce či z práce a následně žádá o náhradu škody, avšak neúspěšně, neboť dle zákona není pracovním úrazem incident, který se stal cestou do zaměstnání a zpět.

Abychom mohli stanovit, zda se jedná o pracovní úraz či nikoli, je klíčové určit, při které činnosti k úrazu došlo. Ne vždy je toto určení jednoduché, a právě jedním z takových situací je zranění při tzv. team-buildlingu. Judikatura ho chápe jako intenzivní a záměrné budování a rozvíjení pracovního potenciálu, kdy je důraz kladen na prohloubení motivace a vzájemné důvěry mezi kolegy, zlepšení výkonnosti a komunikace mezi členy pracovního týmu. Příkladů je samozřejmě celá řada, může se jednat o týmové sportovní hry, společenský večer a jiné aktivity, které jsou převážně zaměřené na budování týmu, posilování pracovních vztahů apod. Dle závěrů Nejvyššího soudu je úraz utrpěný na team-buildingu pracovním úrazem a postižená osoba má nárok na odškodnění dle pracovněprávních předpisů. Na druhou stranu není možné za team-building považovat společný pobyt zaměstnanců, který žádný z výše uvedených cílů nesleduje a má jen povahu jakési dovolené či mimopracovní benefit zakládající jen zčásti znaky team-buildingu. Úraz zde utrpěný tedy není pracovní a žádný nárok zaměstnanci v takovém případě nepřísluší. Pro posouzení, zda se jedná či nejedná o team-building není však rozhodující, jak je akce formálně označená – zásadní je její skutečný charakter.

Ochrana zaměstnanců je nyní díky rozsudku Nejvyššího soudu z roku 2017 rozšířena. Odškodnění za úraz se zaměstnanci mohou dovolávat i v případě, pokud upevňovali vztahy nejen s kolegy, ale také s klienty společnosti, rozhodující však je, že se tak koná ve prospěch zaměstnavatele. Na základě těchto závěrů Nejvyššího soudu lze uzavřít, že za pracovní lze považovat takový úraz, který zaměstnanec utrpěl při činnosti, kterou konal z věcného, místního a časového hlediska objektivně pro zaměstnavatele.

V případě, že se Vám stane ten nepříjemný incident, kterým pracovní úraz bezpochyby je, je třeba to ihned a bezodkladně nahlásit svému nadřízenému. Ten je povinen učinit další kroky vedoucí k objasnění příčin, následně musí celou událost ohlásit stanoveným orgánům a institucím. Máte nárok na náhradu za ztrátu na výdělku, náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění, účelně vynaložené náklady spojené s léčením a náhrada věcné škody (například poškození oděvu).

Na závěr nezbývá než doporučit co možná největší opatrnost ať už při práci samotné či při team-buildingu.