Rok 2018 byl po právní stránce jak pro řadu větších i menších podnikatelů tak i pro veřejné orgány zejména ve znamení přípravy na účinnost evropského nařízení GDPR. V této souvislosti tak mnohým mohla uniknout i další povinnost právnických osob zapsaných v obchodním rejstříku, kterou bylo třeba splnit do 1. 1. 2019. Touto povinností je identifikace skutečného majitele právnické osoby a její zápis do evidence skutečných majitelů.

Tzv. evidence skutečných majitelů byla do právního řádu zavedena od 1. 1. 2018, kdy nabyla účinnosti příslušná část zákona č. 368/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a další související zákony. Cílem evidence skutečných majitelů je jednak prevence střetu zájmu při rozhodování o veřejných zakázkách a jednak i prevence legalizace výnosů z trestné činnosti, resp. toku „špinavých“ finančních prostředků z ciziny do České republiky.

Je třeba upozornit, že se nejedná pouze o evidenci skutečných majitelů obchodních korporací, ale rovněž i o evidenci „majitelů“ jiných forem právnických osob, vč. ústavů, nadací, obecně prospěšných společností, ale i příspěvkových organizací zřizovaných kraji, obcemi nebo státem (základní či střední školy apod.) nebo svěřenských fondů. Všechny výše uvedené subjekty tedy mají povinnost identifikovat svého skutečného majitele a toho zapsat do evidence skutečných majitelů. Rozdíl je v tom, že právnické osoby zapsané do jiných veřejných rejstříků, než je obchodní rejstřík, jsou povinné zapsat svého skutečného majitele do evidence skutečných majitelů do 1. 1. 2021.

Skutečným majitelem se dle platné právní úpravy rozumí fyzická osoba, která má právně nebo fakticky možnost vykonávat přímo či nepřímo rozhodující vliv v právnické osobě. Pro určení takové osoby zákon stanovuje určitá vodítka. Dle zákona se skutečných majitelem obchodní korporace rozumí ten, kdo sám nebo společně s osobami jednajícími s ním ve shodě disponuje více než 25 % hlasovacích práv této obchodní korporace nebo má podíl na základním kapitálu větší než 25 %, nebo ten, kdo sám nebo společně s osobami jednajícími s ním ve shodě ovládá osobu v předchozí větě, anebo ten, kdo má být příjemcem alespoň 25 % zisku této obchodní korporace.

Mohou samozřejmě nastat situace, kdy nelze určit žádnou fyzickou osobu, která by měla možnost právně nebo fakticky vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv na právnickou osobu dle uvedených vodítek. Mezi takové případy patří zejména obchodní korporace s velkým počtem společníků nebo akcionářů, z nichž nikdo nemá takový podíl v obchodní korporaci, aby mohl vykonávat rozhodující vliv v právnické osobě. Patří sem také příspěvkové organizaci či obchodní korporace zřizované kraji, obcemi nebo státem, jelikož vlastníkem těchto subjektů již z povahy nemůže být žádná fyzická osoba. V takovém případě zákon stanoví, že se do evidence skutečných majitelů zapisují členové statutárního orgánů dané právnické osoby.

Návrh na zápis do evidence skutečných majitelů podává konkrétní právnická osoba, resp. její statutární orgán, na k tomu určeném elektronickém formuláři. Vyplněný formulář včetně příloh se podává k soudu příslušnému dle sídla dané právnické osoby. Do evidence se zapisují údaje o jméně a příjmení, adrese místa pobytu, datu narození a rodném čísle, státní příslušnosti a o skutečnosti, která zakládá postavení dané osoby jako skutečného majitele. O změně skutečného majitele právnické osoby je pak nezbytné bezodkladně informovat příslušný soud, který evidenci vede. Zápis údajů o skutečném majiteli či zápis jejich změny je pak zpoplatněn soudním poplatkem ve výši 1.000 Kč.

Na čem se však zatím nemůže odborná veřejnost shodnout, to je otázka postihu za nesplnění povinnosti zápisu skutečného majitele do evidence. Zatímco jeden tábor odborníků tvrdí, že žádné výslovné sankce za nesplnění evidenční povinnosti nejsou zákonem stanoveny, druhý tábor dovozuje možné sankce ze zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, v platném znění. Podle tohoto zákona mohou veřejné orgány sankcionovat právnické osoby na úseku podnikání (mj. i za nesplnění evidenční povinnosti) a to pokutami do výše až 100.000 Kč. Další nepřímé sankce pak mohou plynout z omezení účasti právnické osoby, která nemá splněnou svou evidenční povinnost, ve výběrových řízeních při zadávání veřejných zakázek apod.

Závěrem je vhodné dodat, že evidence skutečných majitelů je neveřejná a nelze do ní tedy nahlížet obdobným způsobem jako například do obchodního rejstříku. Do evidence skutečných majitelů má přístup pouze omezený okruh subjektu (typicky soudy, orgány činné v trestním řízení, správce daně, poskytovatelé veřejné podpory, atp.).