Osobní překážky v práci na straně zaměstnanců s náhradou mzdy 2. část

Osobní překážky v práci na straně zaměstnanců s náhradou mzdy 2. část

V našem minulém příspěvku již nezbyl prostor věnovat dostatečnou pozornost důležitým osobním překážkám v práci na straně zaměstnanců, které nastávají v důsledku nutnosti doprovodit jejich rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení. Protože navíc i v těchto případech vzniká zaměstnancům za jistých okolností nárok na náhradu mzdy, budeme se touto problematikou nyní zabývat podrobněji.

Pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení se poskytne, a to s náhradou mzdy, jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu, jde-li o doprovod manžela, druha nebo dítěte, jakož i rodiče a prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela. Pokud však má doprovázející zaměstnanec nárok na ošetřovné z nemocenského pojištění, náhrada mzdy mu nepřísluší a stejně tak nepřísluší zaměstnanci náhrada mzdy, pokud takto doprovází jiné, než výše uvedené rodinné příslušníky.

U doprovodu rodinného příslušníka, na rozdíl od vlastního vyšetření nebo ošetření zaměstnance, nelze posuzovat, kde se nachází zdravotnické zařízení doprovázené osoby, neboť toto kritérium „nejbližšího zařízení“ příslušné ustanovení nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, neobsahuje. Stejně jako v případech vlastního vyšetření nebo ošetření se však bude posuzovat doba trvání doprovodu, protože i zde je řeč o pracovním volnu na „dobu nezbytně nutnou“. Rovněž to, zda uvedené úkony nebylo možno provést s doprovázenou osobou mimo pracovní dobu zaměstnance, může zaměstnavatel prověřovat.

Při posuzování nezbytnosti doprovodu do zdravotnického zařízení i nemožnosti uskutečnit jej mimo pracovní dobu zaměstnance je nutné vycházet vždy z konkrétních okolností, s přihlédnutím k momentálnímu zdravotnímu stavu rodinného příslušníka a rovněž k tomu, zda má zaměstnanec možnost, aby zabezpečil doprovod jiným rodinným příslušníkem (např. druhý rodič).

Doba pracovního volna k doprovodu rodinného příslušníka je nařízením omezena na dobu nezbytně nutnou, maximálně jeden den. Vzniká však pochybnost, zda se uvedený jeden den vztahuje k nějakému období. U doprovodu rodinného příslušníka k vyšetření, ošetření nebo léčení, omezení zmíněného jednoho dne (vzhledem k týdnu, měsíci, roku) uvedeno bohužel není.

V případě doprovodu dítěte zaměstnance nezáleží ani na věku doprovázeného dítěte. Pokud jej tedy rodič – zaměstnanec – doprovází do zdravotnického zařízení k ošetření nebo vyšetření, náleží mu pracovní volno s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu, ať má dítě 5 let nebo třeba 30.

I přes absenci konkrétního stanovení věkové hranice budou rodiče v praxi vždy problematicky prokazovat nezbytnost doprovodu u starších dětí (například už u dětí po 15. roku věku, u nichž již jejich mentální vyspělost umožňuje návštěvu lékaře bez rodičovského dohledu). Jestliže tedy například zaměstnanec doprovázel takové starší dítě nebo dokonce i dítě zletilé, lze po něm požadovat též potvrzení od lékaře, že zdravotní stav dítěte takový doprovod skutečně vyžadoval. Nelze přitom vyloučit ani doprovod již dávno zletilého dítěte, jelikož posuzované ustanovení dopadá především na zdravotní stav doprovázení osoby a objektivní nutnost doprovodu, nikoliv na kritérium věku či zaopatřenosti doprovázené osoby. Lékař je však podle obecně závazných předpisů v daných případech povinen poskytnout součinnost, tedy požadované potvrzení zaměstnanci vydat a zaměstnanec jej následně musí předložit zaměstnavateli, pokud chce, aby mu bylo pracovní volno poskytnuto.

Závěrem zbývá pro úplnost doplnit také to, že jediným způsobem, jak v případě podezření zaměstnavatele z nadužívání žádostí o poskytnutí pracovního volna a náhrady mzdy z důvodu doprovázení vybraných rodinných příslušníků zaměstnanců do zdravotnického zařízení, je důsledně vyžadovat potvrzení lékaře, že daná návštěva nebyla možná mimo pracovní dobu zaměstnance a že byla v době, kdy k ní došlo, nezbytná, včetně nezbytnosti absolvovat jí s doprovodem.

Mgr. Martin Bielesz

Související příspěvky

Hromadné žaloby

Hromadné žaloby

Vzhledem k tomu, že se i v České republice připravuje návrh zákona o hromadných žalobách, je velmi pravděpodobné, že se s tímto pojmem dříve nebo...

Zveřejněno