S ohledem na globalizaci a stále dostupnější turistické zájezdy do vzdálených exotických destinací se stává letecká doprava čím dál tím oblíbenějším a využívanějším způsobem přepravy osob. V praxi se ovšem nezřídka stává, že místo vysněného vylehávání na pláži strávíme o několik hodin déle na letištích kvůli zpožděným letům. Drahocenný čas nám samozřejmě nikdo nevrátí, nicméně věděli jste, že za určitých podmínek nám cestujícím náleží finanční kompenzace až do výše 600 EUR? V následujícím článku se budeme zabývat aktuální problematikou náhrady škody v letecké dopravě a osvětlíme si základní pravidla pro její uplatnění.

Základním předpisem v této oblasti je nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004, které obsahuje pravidla a podmínky pro uplatnění finanční kompenzace za zpožděné lety. První podmínkou úspěšného uplatnění náhrady škody je splnění tzv. místního testu. Toto nařízení se totiž vztahuje pouze na cestující, kteří odlétají z letiště umístěného na území EU; nebo kteří odlétají z letiště třetího státu na letiště umístěné na území EU a zároveň jejich let je operován evropskou leteckou společností (např. Ryanair, ČSA, Travel Servis, British Airlines, Lufthansa, apod.). Evropskou unií se pro účely tohoto nařízení rozumí 28 zemí EU a navíc také Island, Norsko, Švýcarsko a další oblíbené turistické destinace jako Guadeloupe, Francouzská Guyana, Martinik, Réunion, Mayotte, francouzské Antily, Azory, Madeira a Kanárské ostrovy.

Další podmínkou úspěšného uplatnění nároku je splnění tzv. časového testu. Finanční kompenzaci je možno nárokovat pouze v případech, kdy bylo zpoždění v cílové destinaci delší než 3 hodiny. Zpoždění se počítá jako rozdíl času od plánovaného příletu po okamžik faktického zahájení výstupu z letadla na letištní ploše. Dále je nutné podotknout, že o finanční kompenzaci lze požádat až 3 roky zpětně, tudíž i za zpožděné lety v minulosti mohou cestující stále žádat odškodnění dle tohoto nařízení.

Samotná výše kompenzace se odvozuje od vzdálenosti mezi místem odletu a cílovým místem příletu, a to bez ohledu na místo přestupu. Vzdálenost se počítá na základě tzv. ortodromické dráhy letu, tedy zjednodušeně se vychází ze vzdušné vzdálenosti mezi počátečním a cílovým letištěm. Výše kompenzace se pak liší v závislosti na zařazení letu do následujících skupin. Do první skupiny patří lety s délkou do 1.500 km, kde cestujícím náleží kompenzace ve výši 250 EUR (ekv. 6.500,- Kč). Ve druhé skupině se mohou cestující těšit kompenzaci ve výši 400 EUR (ekv. 10.400,- Kč), přičemž do této skupiny patří všechny lety uskutečněné v rámci EU a zároveň jejich délka je větší než 1.500 km nebo lety uskutečněné přes hranice EU, jejichž délka je v rozmezí od 1.500 km do 3.500 km. Poslední skupinu pak tvoří lety s délkou nad 3.500 km; zde cestujícím náleží za zpožděný let finanční kompenzace ve výši 600 EUR (ekv. 15.600,- Kč).

Při uplatňování nároku na finančním kompenzaci za zpožděný let je nezbytné zkoumat existenci mimořádných okolností, které zprošťují leteckou společnost od povinnosti hradit finanční kompenzaci. Mimořádnými okolnostmi se pro tyto účely rozumí takové okolnosti, kterým by nebylo možné ze strany letecké společnosti zabránit i za přijetí všech přiměřených opatření. Za tyto mimořádné události se považují zejména nepříznivé povětrnostní podmínky neslučitelné s uskutečněním dotčeného letu, politická nestabilita, bezpečnostní rizika, neočekávané nedostatky letové bezpečnosti a rozhodnutí řízení letového provozu. Zjednodušeně půjde o okolnosti, na jejichž vznik nemá letecká společnost vliv. Naopak většina technických závad na letadle ani stávka personálu letecké společnosti se nepovažují za mimořádné události a v takových případech je letecká společnost povinna náhradu škody cestujícím vyplatit.

Pro úspěšné uplatnění náhrady škody je nezbytné, aby cestující nashromáždili co nejvíce důkazů. V prvé řadě je vhodné uchovat si elektronickou rezervaci letenky a palubní lístek a vyžádat si po příletu u letecké společnosti potvrzení o zpoždění letu s uvedením délky zpoždění a důvodech zpoždění. Dále musí cestující zaslat přímo letecké společnosti stížnost s uvedením všech rozhodných skutečností a požadovat vyplácení finanční kompenzace. K tomuto účelu je možné využít celounijní formulář dostupný na webových stránkách Evropské komise www.ec.europa.eu. Letecké společnosti v mnoha případech odmítají vyplatit kompenzaci a brání se s odkazem na existenci mimořádných okolností, které je zbavují povinnosti škodu nahradit. V takových případech je nutné apelovat na vysvětlení proklamovaných mimořádných okolností a na předložení relevantních důkazů. Některé letecké společnosti dokonce odmítají reagovat na stížnosti cestujících, dokud se do věci nevloží jejich advokáti. Tyto společnosti totiž spoléhají na to, že se cestující vzdají po prvním odmítnutí. V tomto ohledu je nezbytné zůstat neodbytný a případně vyhledat právní pomoc advokáta. V případě, že letecká společnost přes všechny snahy odmítá vyplatit kompenzaci, přichází v úvahu podání žaloby k příslušnému soudu, případně zároveň podat stížnost příslušnému kontrolnímu orgánu, kterým je v České republice Úřad pro civilní letectví.

Zpožděné lety jsou v dnešní době běžnou součástí letecké dopravy a není možné jim zamezit. Nicméně je velmi přínosné, že Evropská unie v této oblasti vybavila cestující právem na finanční kompenzaci, která jim má vynahradit potíže a ztrátu času při zpožděném letu. Letecké společnosti se v mnoha případech spoléhají na to, že cestující svá práva neznají a nebudou se jich snažit domáhat. Účelem tohoto článku bylo tedy seznámit čtenáře s právy cestujících v letecké dopravě a v souvislosti s tím připomenout důležitost římské právní zásady „vigilantibus iura scripta sunt“ neboli „bdělým náleží práva“.