Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zvaný též nový občanský zákoník, je účinný něco málo přes tři roky, a letos ke konci února, konkrétně k 28. únoru 2017, jsme se dočkali jeho první novely, měnící některá ustanovení tohoto právního předpisu. Jedná se z velké části o změny vycházející z poznatků z právní praxe, které by měly vést k zefektivnění právní úpravy. Tato novela si zároveň klade za cíl odstranit některé nejasnosti, které při aplikaci výše zmiňovaného kodexu vznikaly.

Nově – vlastně staronově – tak bude upravena možnost nezletilé osoby, starší patnácti let, uzavřít pracovní smlouvu již před ukončením povinné školní docházky (dosud byla pro nezletilé tato možnost podmíněna dovršením patnácti let a zároveň ukončením povinné školní docházky), ovšem jako den nástupu do práce nesmí být sjednán den, který by předcházel dni, kdy nezletilý ukončí povinnou školní docházku. I čtrnáctiletý žák tak může platně pracovní smlouvu uzavřít s tím, že do práce fakticky nastoupí až po ukončení povinné školní docházky. Zákonodárci se tak vrátili k právní úpravě, která byla obsažená v dnes již neplatném „starém“ občanském zákoníku č. 40/1964 Sb. Prakticky si tedy žák deváté třídy základní školy může sjednat letní brigádu ještě dřív, než na konci června dostane vysvědčení.

Další změna se týká omezení svéprávnosti. Rozhodnutí o omezení svéprávnosti doposud soudy vydávaly s platností maximálně na tři roky. Nově, je-li zřejmé, že se stav člověka v této době nezlepší, může soud svéprávnost omezit na dobu delší, nejdéle však na pět let. V případech nejzávažnějších duševních poruch, u kterých není pravděpodobné, že by se stav člověka zlepšil, není důvod každé tři roky přezkoumávat, zda stále trvají podmínky pro omezení svéprávnosti. Trvalost duševní poruchy lze zaznamenat např. u osob se stařeckou demencí, těžkou či hlubokou mentální retardací, Downovým syndromem, či u osob trpících autismem. Tato změna vychází z poznatků z právní praxe, kdy posuzování svéprávnosti je často zdlouhavé a náročné a v případě osob, u nichž se nepředpokládá změna zdravotního stavu k lepšímu, je tato procedura zbytečně zatěžující a nepřiměřená. K výše popsanému řešení bylo přistoupeno zejména z toho důvodu, že s ohledem na omezené kapacity opatrovnických senátů okresních soudů i soudních znalců bylo prakticky nemožné řízení o omezení svéprávnosti ve stanovených lhůtách provést se vší důkladností, již si ochrana práv posuzovaných osob vyžaduje.

Novela občanského zákoníku se dotkla také úpravy společného jmění manželů. Doposud totiž nebylo v zákoně výslovně stanoveno, jak je třeba posuzovat situaci, kdy za trvání manželství se jeden z manželů stane společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. Mohla tak vyvstat otázka, zda se druhý manžel stává automaticky společníkem obchodní společnosti (družstva), nebo se stává oprávněným pouze z majetkové hodnoty podílu. Nově tedy zákon výslovně stanovuje, že nabytí podílu nezakládá účast druhého manžela v společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev.

Novela občanského zákoníku zároveň přinesla terminologickou změnu v ustanoveních týkajících se inženýrských sítí. Tento pojem byl účinností novely nahrazen výrazem liniová stavba. Zákon teď praví, že liniové stavby (zejména vodovody, kanalizace nebo energetická či jiná vedení a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků) nejsou součástí pozemku. Má se za to, že součástí liniových staveb jsou i stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí. Pojem liniová stavba je však širší než pojem inženýrské sítě, který byl ze zákona vypuštěn. Liniové stavby totiž zahrnují například i pozemní komunikace nebo stavby drah (to, že dálnice, silnice a místní komunikace nejsou součástí pozemku, zakotvil již dříve zákon o pozemních komunikacích, takže v tomto směru se o žádnou novinku nejedná). Jak bylo uvedeno výše, liniové stavby nejsou součástí pozemku, což představuje výjimku z právní zásady superficies solo cedit (povrch ustupuje půdě, ve významu, že stavba je součástí pozemku), podle níž stavby, nacházející se na pozemku a pevně spojené se zemí, patří neoddělitelně k tomuto pozemku. Tato změna může mít praktický dopad například pro vlastníky pozemků, na nichž se nacházejí účelové komunikace, jimž tímto zanikne předkupní právo k těmto liniovým stavbám. Do konce února tohoto roku měl vlastník pozemku, na němž se nachází účelová komunikace – tj. podle současné terminologie liniová stavba – předkupní právo k této stavbě, a to na základě přechodných ustanovení občanského zákoníku. Tato ustanovení mají směřovat ke sjednocení vlastnictví pozemků a staveb v souladu s výše specifikovanou zásadou superficies solo cedit.

Zákon č. 460/2016 Sb., kterým byl novelizován občanský zákoník, přinesl ještě minimálně dvě další změny, které by stály za zmínku, a to omezení výše kauce u nájmu domu a bytu ze šestinásobku měsíčního nájemného na maximálně trojnásobek měsíčního nájmu a také znovuzavedení předkupního práva pro spoluvlastníky nemovitosti, jemuž se však budeme podrobněji věnovat v některém z příštích článků.