Články

Ani sebelepší bezpečnostní opatření či pravidelná školení BOZP prováděná zaměstnavatelem nemohou zcela eliminovat riziko pracovních úrazů zaměstnanců na pracovišti. S pracovním úrazem, kterým je každé poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, jestliže k němu došlo při plnění pracovních úkolů (nebo v souvislosti s ním) nezávisle na jeho vůli, a to krátkodobým, náhlým a násilným působením vnějších vlivů, se přitom může pojit nárok zaměstnance na odškodnění od zaměstnavatele. To platí i pro nemoci z povolání.

Přestupky a jiné delikty se nemusejí dotýkat pouze lidí žijících tzv. „na okraji společnosti“. S přestupkovým řízením se může reálně setkat každý z nás, a to jako obviněný ze spáchání přestupku či nově jako poškozený, tj. i jako osoba, které byla z důvodu spáchání přestupku obviněným způsobena škoda. Účelem tohoto článku je seznámit čtenáře s nejdůležitějšími novinkami v oblasti přestupkového práva, ke kterým došlo s účinností od počátku července tohoto roku, a to z důvodu přijetí nového právního kodexu, který sjednocuje právní úpravu přestupků.

Zvířata jsou neoddělitelnou součástí života mnoha z nás, ať již jako zdroj obživy nebo jako naši přátelé a společníci. Pokud jde o druhý vztah ke zvířeti, je jistě dobré znát odpovědi na ty právní otázky, na které může majitel zvířete v každodenním životě narazit. Nabízejí se zejména praktická témata týkající se úniku domácího zvířete, situace, kdy zvíře způsobí jinému škodu či je samo zraněno jiným zvířetem nebo osobou a není ani od věci odpovědět si na otázku, zda může být chov zvířat překážkou v nájmu bytu.

Bezesporu každá domácnost má v současnosti uzavřenou smlouvu na poskytování některé služby elektronických komunikací. Pod tímto nic neříkajícím zákonným vymezením se skrývá například smlouva na poskytování mobilních služeb uzavřená s mobilním operátorem nebo smlouva o poskytování internetového nebo televizního připojení. A téměř každá domácnost se někdy dostala do situace, kdy chtěla nebo potřebovala tuto smlouvu ukončit. V tomto článku se pokusíme podat alespoň základní a obecný návod jak postupovat a na co si v takovém případě dát pozor.

Letošní rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky přineslo poměrně zajímavý výklad regulace možnosti výpovědi nájmu bytu bez výpovědní doby, tedy okamžitě. Předtím než si přiblížíme důsledky samotného rozhodnutí, zopakujeme si základní základy vypovězení nájmu bytu pronajímatelem dle úpravy účinné od 1. 1. 2014, jelikož se jedná o informace podstatné jako pro nájemce, tak i pronajímatele.

Přestože od nabytí účinnosti nového občanského zákoníku – tedy zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ“ nebo „nový občanský zákoník“) – uplynuly již téměř čtyři roky, v praxi stále není dostatečně věnována pozornost některým právním důsledkům, které tento nový civilní kodex přináší. V souvislosti s tím by bylo vhodné zmínit poměrně neznámý institut mimořádného vydržení. Oč se tedy jedná?

Občanský zákoník kromě obecné úpravy nájemní smlouvy obsahuje rovněž zvláštní úpravu týkající se specifických nájemních smluv (např. smlouva o nájmu prostor sloužících k podnikání), přičemž největší pozornost zákonodárce věnuje zvláštnostem smlouvy o nájmu bytu či domu. Jedním z nejpodstatnějších rysů zákonné úpravy je výrazná snaha zákonodárce chránit nájemce coby fakticky slabší smluvní stranu. Projevem této ochrany je i stanovení limitů smluvní autonomie stran nájemní smlouvy, tedy, převedeno do češtiny, stanovení toho, co je dovoleno stranám si v nájemní smlouvě ujednat. Tímto se bude zabývat následující příspěvek a jistě nepřekvapí, že potěší spíše nájemce nežli pronajímatele.

S ohledem na globalizaci a stále dostupnější turistické zájezdy do vzdálených exotických destinací se stává letecká doprava čím dál tím oblíbenějším a využívanějším způsobem přepravy osob. V praxi se ovšem nezřídka stává, že místo vysněného vylehávání na pláži strávíme o několik hodin déle na letištích kvůli zpožděným letům. Drahocenný čas nám samozřejmě nikdo nevrátí, nicméně věděli jste, že za určitých podmínek nám cestujícím náleží finanční kompenzace až do výše 600 EUR? V následujícím článku se budeme zabývat aktuální problematikou náhrady škody v letecké dopravě a osvětlíme si základní pravidla pro její uplatnění.

Velké množství z nás bydlí v bytech. Jejich správu přitom zajišťují zpravidla jednotlivá společenství vlastníků jednotek (SVJ) nebo bytová družstva, jichž jsme mnohdy sami členy. Jsou nám však známy i základní povinnosti, které tyto subjekty, respektive jejich jednotliví členové nebo i uživatelé bytů musí plnit na úseku požární ochrany? Také pro společenství vlastníků jednotek i pro bytová družstva řeší tuto problematiku požární ochrany zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, a vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti. Ty nejpodstatnější povinnosti, které z uvedených předpisů pro SVJ nebo bytová družstva plynou, si představíme na následujících řádcích.

Při úmrtí v rodině je málokdo schopen bezprostředně se soustředit na majetkové záležitosti. Nezřídka se pak stává, že vedle tragédie spojené s odchodem blízké osoby se pak objeví ještě druhá zásadní nepříjemnost – nepříjemnost spojená se zděděním dluhů po zesnulém. Dle právní úpravy platné od roku 2014 je totiž dědic povinen hradit dluhy zůstavitele v plném rozsahu. V tomto článku si ukážeme, jak se předluženému dědictví bránit a co si v takových situacích počít. Preferovaný postup závisí především na skutečnosti, zda víte, že je dědictví předluženo nebo to jenom tušíte, popřípadě nevíte, jaká byla majetková situace zemřelého.