Články

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zvaný též nový občanský zákoník, je účinný něco málo přes tři roky, a letos ke konci února, konkrétně k 28. únoru 2017, jsme se dočkali jeho první novely, měnící některá ustanovení tohoto právního předpisu. Jedná se z velké části o změny vycházející z poznatků z právní praxe, které by měly vést k zefektivnění právní úpravy. Tato novela si zároveň klade za cíl odstranit některé nejasnosti, které při aplikaci výše zmiňovaného kodexu vznikaly.

Návrat předkupního práva spoluvlastníků

Autor: Ludmila Jakubíková

O tom, že z nového občanského zákoníku, účinného od 1. ledna 2014, „vypadla“ úprava předkupního práva podílových spoluvlastníků a o právních důsledcích z toho vyplývajících, jsme psali již dříve v souvislosti se změnami, které tato rekodifikace občanského práva přinesla. Podle novely stávajícího občanského zákoníku, jejíž ustanovení týkající se této problematiky však nabydou účinnosti až od 1. ledna 2018, se institut předkupního práva mezi spoluvlastníky vrátí opět do života.

Známá římskoprávní zásada praví, že „nikdo nemůže převést na jiného více práv, než kolik sám má“. Zjednodušeně lze příkladem uvést, že nemůžu převést na jiného vlastnické právo (např. věc prodat či darovat) k předmětu, který nevlastním. Teoreticky. Slovy klasika však „šedá je teorie a zelená se strom života“ a pochopitelně i z této zásady existují výjimky, přičemž právní úprava nejdůležitější z nich se skrývá v občanském zákoníku v pěti paragrafech s nepříliš poutavým nadpisem „nabytí vlastnického práva od neoprávněného“. I přes skutečnost, že se tato problematika nejednomu právnímu laikovi může jevit abstraktně a neuchopitelně, není zřejmě na škodu mít v této oblasti obecné povědomí, neboť se sporným převodem vlastnictví se může setkat každý.

Mzdový výměr je jen jedna z možností, jak může být zaměstnanci určena výše jeho mzdy. Mezi další způsoby patří sjednání mzdy v pracovní či kolektivní smlouvě anebo její stanovení vnitřním předpisem zaměstnavatele. Na co si dát pozor při posuzování legálnosti změny pracovních smluv – konkrétně se zaměřením na mzdové podmínky, to se pokusíme objasnit následujícím článkem.

V jednom z předchozích příspěvků jsme psali o významu, jaký může mít při objednání zájezdu prostřednictvím cestovní kanceláře ověření skutečnosti, zda je daná cestovní kancelář v momentě uzavření smlouvy o zájezdu pojištěna proti úpadku. Pokud totiž nastane situace, kdy se zájezd z důvodu krachu cestovní kanceláře neuskuteční, v případě jejího pojištění vzniká nespokojenému zákazníkovi alespoň právo na plnění od příslušné pojišťovny. Taková pojistka má nahradit zaplacenou cenu za nerealizovaný zájezd. Jablkem sváru mezi pojišťovnou a zákazníkem se však obvykle stane výše pojistného plnění. Zatímco zákazník logicky žádá plnou kompenzaci toho, co zkrachovalé cestovní kanceláři uhradil, pojišťovny preferují poskytnutí náhrady podle konkrétní uzavřené pojistné smlouvy s danou cestovní kanceláří, což – nutno říci – málokdy znamená plné proplacení promarněné investice zákazníka. Pojďme si tedy říci, kdo je v dané situaci v právu a jak tuto otázku vyřešily naše soudy.

V dnešním článku se zaměříme na téma, které je v současnosti velmi aktuální, a to nejen kvůli panujícím mrazivým teplotám. Za jakých podmínek mohou úřady přijít zkontrolovat, čím doma topíme? Počínaje letošním lednem začala platit další z řady novel zákona o ochraně ovzduší. Už od 1. ledna 2017 si může úřad příslušné obce s rozšířenou působností vyžádat potvrzení o revizi kotle. V případě nedodržení povinnosti čeká domácnosti postih až do výše 20.000,- Kč. Nejpozději do dvou let je pak nutné revizi kotle pravidelně opakovat. Cílem povinných revizí domácích topenišť má být plošné zajištění dobrého stavu, hospodárného provozu a bezpečnosti kotlů v každé domácnosti. Povinnost zajišťovat revize kotlů však není zdaleka jedinou, která na jejich majitele s počátkem letošního roku dolehla.

Dne 9. prosince 2016 schválila Poslanecká sněmovna návrh kontroverzního „protikuřáckého zákona“, který v posledních měsících vyvolává bouřlivé debaty zejména v českých hospodách a restauracích. Protikuřácký zákon zavádí úplný zákaz kouření v určitých prostorách a na vymezených místech, přičemž nejvýznamněji se dotkne provozovatelů stravovacích zařízení, u nichž byla výdělečná činnost doposud založena právě na možnosti konzumace cigaret. Z toho důvodu se tito podnikatelé snaží najít únikovou cestu, která by jim umožnila vyhnout se zákazu kouření. Za tímto účelem si již někteří restauratéři začali formálně přeměňovat své hospody a restaurace na soukromé kluby a zájmové spolky v domnění, že se jich povinnost stanovená protikuřáckým zákonem nedotkne. Toto alternativní řešení má však svá úskalí, která budou čtenářům prezentována v tomto článku.

Nákup zboží pomocí internetu se stal skutečným fenoménem poslední doby. Nárůst je spojen především s ušetřeným časem, penězi, ale také zvýšenou právní ochranou, kterou zaručují ustanovení nového občanského zákoníku a zákona o ochraně spotřebitele. S nárůstem prodeje zboží přes internet je bohužel spojena i sílící internetová kriminalita, která v nadcházejícím vánočním obdobím graduje. Pojďme se na toto téma podívat blíže.

Přestože je manželství zákonem pojímáno jako trvalý svazek muže a ženy, nastávají v životě situace, jejichž následkem je zpřetrhání osobních vazeb mezi manželi. V důsledku toho mnohdy vzniká stav, kdy manželství není schopno naplňovat svůj prvotní účel, kterým je založení rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc.