Články

Známá římskoprávní zásada praví, že „nikdo nemůže převést na jiného více práv, než kolik sám má“. Zjednodušeně lze příkladem uvést, že nemůžu převést na jiného vlastnické právo (např. věc prodat či darovat) k předmětu, který nevlastním. Teoreticky. Slovy klasika však „šedá je teorie a zelená se strom života“ a pochopitelně i z této zásady existují výjimky, přičemž právní úprava nejdůležitější z nich se skrývá v občanském zákoníku v pěti paragrafech s nepříliš poutavým nadpisem „nabytí vlastnického práva od neoprávněného“. I přes skutečnost, že se tato problematika nejednomu právnímu laikovi může jevit abstraktně a neuchopitelně, není zřejmě na škodu mít v této oblasti obecné povědomí, neboť se sporným převodem vlastnictví se může setkat každý.

Mzdový výměr je jen jedna z možností, jak může být zaměstnanci určena výše jeho mzdy. Mezi další způsoby patří sjednání mzdy v pracovní či kolektivní smlouvě anebo její stanovení vnitřním předpisem zaměstnavatele. Na co si dát pozor při posuzování legálnosti změny pracovních smluv – konkrétně se zaměřením na mzdové podmínky, to se pokusíme objasnit následujícím článkem.

V jednom z předchozích příspěvků jsme psali o významu, jaký může mít při objednání zájezdu prostřednictvím cestovní kanceláře ověření skutečnosti, zda je daná cestovní kancelář v momentě uzavření smlouvy o zájezdu pojištěna proti úpadku. Pokud totiž nastane situace, kdy se zájezd z důvodu krachu cestovní kanceláře neuskuteční, v případě jejího pojištění vzniká nespokojenému zákazníkovi alespoň právo na plnění od příslušné pojišťovny. Taková pojistka má nahradit zaplacenou cenu za nerealizovaný zájezd. Jablkem sváru mezi pojišťovnou a zákazníkem se však obvykle stane výše pojistného plnění. Zatímco zákazník logicky žádá plnou kompenzaci toho, co zkrachovalé cestovní kanceláři uhradil, pojišťovny preferují poskytnutí náhrady podle konkrétní uzavřené pojistné smlouvy s danou cestovní kanceláří, což – nutno říci – málokdy znamená plné proplacení promarněné investice zákazníka. Pojďme si tedy říci, kdo je v dané situaci v právu a jak tuto otázku vyřešily naše soudy.

V dnešním článku se zaměříme na téma, které je v současnosti velmi aktuální, a to nejen kvůli panujícím mrazivým teplotám. Za jakých podmínek mohou úřady přijít zkontrolovat, čím doma topíme? Počínaje letošním lednem začala platit další z řady novel zákona o ochraně ovzduší. Už od 1. ledna 2017 si může úřad příslušné obce s rozšířenou působností vyžádat potvrzení o revizi kotle. V případě nedodržení povinnosti čeká domácnosti postih až do výše 20.000,- Kč. Nejpozději do dvou let je pak nutné revizi kotle pravidelně opakovat. Cílem povinných revizí domácích topenišť má být plošné zajištění dobrého stavu, hospodárného provozu a bezpečnosti kotlů v každé domácnosti. Povinnost zajišťovat revize kotlů však není zdaleka jedinou, která na jejich majitele s počátkem letošního roku dolehla.

Dne 9. prosince 2016 schválila Poslanecká sněmovna návrh kontroverzního „protikuřáckého zákona“, který v posledních měsících vyvolává bouřlivé debaty zejména v českých hospodách a restauracích. Protikuřácký zákon zavádí úplný zákaz kouření v určitých prostorách a na vymezených místech, přičemž nejvýznamněji se dotkne provozovatelů stravovacích zařízení, u nichž byla výdělečná činnost doposud založena právě na možnosti konzumace cigaret. Z toho důvodu se tito podnikatelé snaží najít únikovou cestu, která by jim umožnila vyhnout se zákazu kouření. Za tímto účelem si již někteří restauratéři začali formálně přeměňovat své hospody a restaurace na soukromé kluby a zájmové spolky v domnění, že se jich povinnost stanovená protikuřáckým zákonem nedotkne. Toto alternativní řešení má však svá úskalí, která budou čtenářům prezentována v tomto článku.

Nákup zboží pomocí internetu se stal skutečným fenoménem poslední doby. Nárůst je spojen především s ušetřeným časem, penězi, ale také zvýšenou právní ochranou, kterou zaručují ustanovení nového občanského zákoníku a zákona o ochraně spotřebitele. S nárůstem prodeje zboží přes internet je bohužel spojena i sílící internetová kriminalita, která v nadcházejícím vánočním obdobím graduje. Pojďme se na toto téma podívat blíže.

Přestože je manželství zákonem pojímáno jako trvalý svazek muže a ženy, nastávají v životě situace, jejichž následkem je zpřetrhání osobních vazeb mezi manželi. V důsledku toho mnohdy vzniká stav, kdy manželství není schopno naplňovat svůj prvotní účel, kterým je založení rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc.

Ač se na první pohled může zdát, že se Vás tato problematika netýká, je třeba si uvědomit, že svědkem v trestním řízení se stanete, aniž byste se o to sami přičinili. Svědkem v trestním řízení se skutečně může stát každý z nás, například z důvodu, že byl zcela náhodně přítomen nějakému trestněprávnímu jednání. A právě pokud by nastala situace, že obdržíte poštou soudní obsílku s předvoláním v procesním postavení svědka, je třeba být připraven na to, jak se v takové situaci zachovat. Základní práva a povinnosti, které vyplývají z postavení svědka v trestním řízení, se snaží široké veřejnosti přiblížit právě tento článek.

V dnešním článku se znovu po více než dvou letech zaměříme na jednu z majetkových daní, a sice na daň, se kterou se alespoň jednou v životě setká většina lidí. Jde o daň z nabytí nemovitostí. Poprvé jsme se zde tomuto tématu věnovali, když zmiňovaná daň z nabytí od 1. ledna 2014 nahrazovala poměrně přelomovým způsobem daň z převodu nemovitostí, spolu s tehdy ještě samostatně existující daní darovací.

Dne 1. října 2016 nabyla účinnosti novela zákona o přestupcích, která poměrně nenápadnou změnou přestupkového zákona výrazně zkomplikovala možnosti pořádání venkovních akcí po 22. hodině. Nově by totiž veškeré akce konané ve venkovních prostorách, při nichž by mohlo docházet k rušení nočního klidu, měly skončit právě v 22.00 hodin, ledaže by pro jejich konání byla dána konkrétní výjimka v obecně závazné vyhlášce, kterou schvaluje zastupitelstvo daného města či obce, což v praxi probíhá třeba i jen jednou ročně nebo ještě méně často. Pojďme se nyní podívat na to, co uvedená novela může v praxi znamenat a jaké může mít důsledky pro organizování takových akcí, a to i pokud jde o pořádání rodinných oslav, venkovních svateb či jen různých letních grilovaček.