V dnešním článku se zaměříme na téma, které je v současnosti velmi aktuální, a to nejen kvůli panujícím mrazivým teplotám. Za jakých podmínek mohou úřady přijít zkontrolovat, čím doma topíme? Počínaje letošním lednem začala platit další z řady novel zákona o ochraně ovzduší. Už od 1. ledna 2017 si může úřad příslušné obce s rozšířenou působností vyžádat potvrzení o revizi kotle. V případě nedodržení povinnosti čeká domácnosti postih až do výše 20.000,- Kč. Nejpozději do dvou let je pak nutné revizi kotle pravidelně opakovat. Cílem povinných revizí domácích topenišť má být plošné zajištění dobrého stavu, hospodárného provozu a bezpečnosti kotlů v každé domácnosti. Povinnost zajišťovat revize kotlů však není zdaleka jedinou, která na jejich majitele s počátkem letošního roku dolehla.

Vedle předkládání potvrzení o revizích kotlů jsou nyní možné třeba i kontroly toho, jaké palivo lidé ve svých kotlích spalují a podobně. Konkrétními povinnostmi provozovatelů nejen kotlů, ale třeba i jen krbových vložek napojených na ústřední topení o určitém minimálním zákonem stanoveném výkonu, jsou například dodržování emisních limitů a stropů, technických podmínek provozu a přípustné tmavosti kouře podle příslušných ustanovení zákona o ochraně ovzduší nebo spalování pouze těch paliv, která splňují požadavky na kvalitu stanovené prováděcím právním předpisem a jsou určená výrobcem kotle nebo uvedená v povolení provozu.

Povinností vyvolávající snad největší kontroverze je ale nepochybně nutnost umožnit osobám pověřeným ministerstvem, obecním úřadem obce s rozšířenou působností a inspekci přístup ke stacionárnímu zdroji a jeho příslušenství, používaným palivům a surovinám a technologiím souvisejícím s provozem nebo zajištěním provozu stacionárního zdroje, a to vše za účelem kontroly dodržování povinností podle zákona o ochraně ovzduší.

Uváděné osoby mají toto oprávnění ke vstupu do obydlí a ke kotli v případech, kdy vznikne důvodné podezření, že jeho provozovatel porušil některou z povinností uváděných namátkou výše a podrobně pak v příslušných ustanoveních zákona o ochraně ovzduší. Právo provést kontrolu je dáno však jen tehdy, když takové porušení bez ní nelze prokázat a současně vždy jen po předchozím písemném upozornění provozovatele ze strany příslušného obecního úřadu na existenci daného důvodného podezření na porušení povinností provozovatele. Předmětné upozornění musí obsahovat vedle poučení o jednotlivých povinnostech provozovatelů, vyplývajících ze zákona o ochraně ovzduší, i poučení o následcích opakovaného důvodného podezření na jejich porušení, spočívajících právě v podobě provedení kontroly.

Pokud by se situace do roka opakovala, bude moci příslušný kontrolor vstoupit po předchozím ohlášení do nemovitosti a dodržování povinností zkontrolovat. V situaci, kdy se zjistí pochybení, nebo už i jen tehdy, pokud úředníka nevpustíte, hrozí pokuta až 50.000,- Kč. Úředníci mají povinnost prokázat se služebním průkazem, u složitějších případů si obec může přizvat ke spolupráci i policii. Přístup do domácnosti by měl být omezen pouze vstupem k tepelnému zdroji (kotli) a používaným palivům. Samotná kontrola by neměla sloužit k jiným účelům, než právě ke kontrole kotle a jeho příslušenství. Proti výsledku kontroly je možné se odvolat. Kontrolor odebere vzorky popela. Z něj budou stanovovány těžké kovy a organické látky, jako indikátory spalování plastů, komunálního odpadu, nebo chemicky ošetřeného dřeva. V situaci, kdy nebude možné zajistit vzorky popela, je možné provést opakovanou neohlášenou kontrolu. Majitelé budou muset prokazovat i další skutečnosti, jako jsou například správné zapojení kotle, pravidelné revize nebo nákup paliva.

Každý ve svém bližším či vzdálenějším okolí jistě zná nějakého topiče, který pálením čehokoliv co mu přijde pod ruku, například i PET lahví, otravuje vzduch nejen sobě, ale i sousedům. Právě na takové si chce ministerstvo životního prostředí rozšířením pravomocí v oblasti provádění kontrol došlápnout. Občané mají možnost na takové případy upozorňovat buď přímo, nebo prostřednictvím webové aplikace „Čistý komín“. Podnětem k zahájení řízení mohou být fotografie či videa v délce alespoň třicet minut (kvůli prokázání, že se nejednalo o fázi roztápění). Na základě těchto podkladů pak úředníci zváží, zda například skutečně v objektu dochází ke spalování zakázaných materiálů.

A co tedy spalovat nesmíme? Pokud chceme věc brát opravdu poctivě, můžeme se podívat do zákona o ochraně ovzduší a příslušných vyhlášek. Jednoduše řečeno lze spalovat pouze paliva, která splňují požadavky na kvalitu paliv stanovených výrobcem kotle. Přísně zakázáno je například spalování hnědého uhlí energetického (tj. určeného pro elektrárny), lignitu (méně kvalitní hnědé uhlí) nebo uhelných kalů. Z materiálů běžněji dostupných je to dřevotříska, překližka, dřevovláknité desky a další druhy lepeného dřeva. Výslovně zakázáno je též spalování odpadu vzniklého v domácnostech.

V rámci respektování ústavních principů nedotknutelnosti obydlí a ochrany soukromí se původně ministerstvo životního prostředí zabývalo i jinými možnostmi kontrol komínů. V úvahu přicházely dokonce kontroly pomocí dronů. Podle odborníků toto řešení možná bude znovu projednáváno za několik let, kdy lze očekávat další změny zákona o ochraně ovzduší. V současnosti můžeme jen čekat, zda stávající právní úprava nebude vyhodnocena jako protiústavní a jestli novela zákona – umožňující kontrolorům za daných podmínek vstup do obydlí – nebude zrušena.