Články

Pravidla silničního provozu stanovená zákonem č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, jsou alespoň v hrubých rysech v povědomí každého řidiče, byť se nás realita českých silnic mnohdy snaží přesvědčit o opaku. Nepochybně si však každý řidič pamatuje, že se v obci může pohybovat „padesátkou“, mimo obec „devadesátkou“ a po dálnici prohánět až „stotřicítkou“. Taktéž je všeobecně známo, že porušuje-li řidič výše uvedená pravidla, hrozí mu pokuta, přičtení několika „trestných“ bodů a v krajním případě i zákaz řízení. Není ovšem na škodu si jednou za čas připomenout, co přesně neukázněným řidičům ze zákona hrozí, mají-li za volantem příliš naspěch anebo jim pravá noha zkrátka příliš ztěžkne a plynový pedál klesne níže, než by bylo vhodné. Takovému připomenutí bude věnováno několik následujících řádků.

V centrech mnohých obcí a měst (ale nejen tam) se nacházejí pozemky, které jsou volně přístupné a užívané veřejností, a často pak přicházejí (ať už ze strany vlastníků těchto pozemků nebo ze strany obyvatel dané obce – tedy potencionálních uživatelů předmětných pozemků) dotazy ohledně právní povahy užívacích vztahů k takovým pozemkům. V následujícím článku se budeme zabývat převážně vztahy v režimu soukromoprávním. Veřejnoprávní pohled na tuto problematiku přináší totiž širší okruh témat (např. jak je to s obecně závaznými vyhláškami, které v obci vymezují veřejná prostranství, nebo kdo má oprávnění vybírat poplatek za parkování na pozemku, který je veřejným prostranstvím), z nichž některá mohou být případně zpracována v dalším samostatném příspěvku.

Ať už provozujete restauraci, penzion, obchod nebo třeba kadeřnictví, pravděpodobně jste se již v souvislosti s pouštěním hudby z rádia nebo provozováním televize ve vašich prostorách setkali s výzvou kolektivních správců k uzavření hromadné licenční smlouvy a k souvisejícímu placení autorských poplatků. S ohledem na skutečnost, že lidem často není jasné, za co a komu autorské poplatky platí, a současně i vzhledem k tomu, že jejich výše mnohdy není zanedbatelná, jsou tyto poplatky mnohými přijímány negativně. Někdy bývají dokonce označovány za výpalné.

Od 1.1.2018 vstoupil v účinnost zákon č. 225/2017 Sb., který významným způsobem mění právní úpravu dosavadního stavebního zákona v oblasti stavebního řízení a územního plánování. Účelem a cílem uvedené novely má být především zrychlení a zjednodušení celého procesu stavebního řízení, tedy získání stavebního povolení pro nové stavby i pro rekonstrukci těch stávajících.

Provoz na pozemních komunikacích s sebou přináší zvýšená rizika, a tak se bohužel stává, že jako účastníci dopravních nehod musíme následně řešit nepříjemné situace z toho vzniklé. V tomto článku se budu zabývat především postavením poškozeného, i když okrajově se dotknu i osoby odpovědné za škodu. Pokud se tedy ocitneme na straně poškozeného, je na místě zjistit, kdo je zodpovědný za způsobenou škodu. V ideálním případě vše vyřeší pojišťovna, ale stává se samozřejmě i to, že viník dopravní nehody nemá sjednané platné pojištění, nebo pojišťovna nekomunikuje tak, jak bychom si představovali. S ohledem na běh promlčecích lhůt je pak třeba „vzít spravedlnost do vlastních rukou“ a obrátit se se svým nárokem na soud v občanskoprávním řízení.

Už uplynul téměř měsíc ode dne nabytí účinnosti evropského nařízení o ochraně osobních údajů (známý pod zkratkou GDPR), jehož hlavním posláním je ochrana osobních údajů fyzických osob v Evropské unii. Podle odhadů se doposud na tuto novou právní regulaci připravilo pouze 15-20 % českých podnikatelů, což je poměrně znepokojující fakt s ohledem na možné sankce ze strany dozorujícího orgánu, jímž je v České republice Úřad pro ochranu osobních údajů. Ještě hrozivější zprávu může představovat skutečnost, že nemalá část těchto podnikatelů, kteří již provedli určité kroky k ochraně osobních údajů, postupovali při přípravě na GDPR zcela nesprávným způsobem.

Zřejmě každý již zaznamenal debaty, které byly na téma oddlužení rozpoutány v souvislosti s předloženým návrhem novely insolvenčního zákona. Ta byla v lednu 2018 schválena vládou a nyní je v procesu schvalování v Poslanecké sněmovně. V následujícím článku tedy nastíním, jakých změn by mohl proces oddlužení doznat a jaká východiska zákonodárce k těmto změnám vedou.

Opět se blíží doba letních dovolených, a proto je na čase osvěžit si práva, která vám mohou vzniknout v souvislosti se zkaženou dovolenou. Ne vždy totiž vaše vysněná dovolená bude probíhat podle vašich představ. V závislosti na původu vad nebo obtíží, které vaši dovolenou zkazily, pak máte i různé možnosti, jak alespoň částečně eliminovat nepříjemné pocity z vašeho zájezdu.

Účelem tohoto článku je čtenářům stručně přiblížit problematiku pracovních úrazů při tzv. team-buildingu. Odpovědnost zaměstnavatele za škodu způsobenou zaměstnanci pracovními úrazy jsou zajisté jednou z nejcitlivějších oblastí pracovního práva. Je tomu zejména proto, že následkem pracovního úrazu vzniká zaměstnanci škoda na zdraví, která může mít obrovský dopad nejen po stránce zdravotní, ale zároveň ovlivňuje možnost zajištění rodiny v případě nemožnosti výkonu další práce.

S blížícím se květnem 2018 je zejména mezi podnikateli stále častěji skloňována zkratka GDPR. Za těmito čtyřmi písmeny se skrývá nové obecné nařízení Evropské unie o ochraně osobních údajů (General Data Protection Regulation – odtud zkratka GDPR), které bývá někdy poněkud nadneseně označováno za revoluci v ochraně osobních údajů osob. Co nového ale toto nařízení přináší? A proč je některými za revoluci označováno? Vzhledem k tomu, že na tuto právní úpravu lze nahlížet ze dvou úhlů pohledu, a to z pohledu fyzických osob jakožto nositelů osobních údajů, a osob a orgánů, které tyto osobní údaje zpracovávají, je i tento článek rozdělen do dvou částí.