Články

Nejeden zaměstnavatel si již musel položit otázku, za jakých podmínek je povinen umožnit svým zaměstnancům, aby doprovodili rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení nebo aby sami zaměstnanci navštívili v pracovní době lékaře. Hned vzápětí pak bývá potřeba vyřešit i problematiku toho, za jakých okolností v těchto situacích vzniká zaměstnancům i nárok na náhradu mzdy. Uvedené bude stručně shrnuto na následujících řádcích.

Je obecně známou skutečností, že se vznikem manželství je – pokud mezi nastávajícími manželi není dohodnuto něco jiného – spojen vznik zvláštního majetkového režimu, tedy společného jmění manželů. Stejně tak není nikterak překvapivé, že při zániku manželství vyvstává otázka vypořádání majetku, který do společného jmění manželů náleží.

Rok 2018 byl po právní stránce jak pro řadu větších i menších podnikatelů tak i pro veřejné orgány zejména ve znamení přípravy na účinnost evropského nařízení GDPR. V této souvislosti tak mnohým mohla uniknout i další povinnost právnických osob zapsaných v obchodním rejstříku, kterou bylo třeba splnit do 1. 1. 2019. Touto povinností je identifikace skutečného majitele právnické osoby a její zápis do evidence skutečných majitelů.

Pravidla silničního provozu stanovená zákonem č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, jsou alespoň v hrubých rysech v povědomí každého řidiče, byť se nás realita českých silnic mnohdy snaží přesvědčit o opaku. Nepochybně si však každý řidič pamatuje, že se v obci může pohybovat „padesátkou“, mimo obec „devadesátkou“ a po dálnici prohánět až „stotřicítkou“. Taktéž je všeobecně známo, že porušuje-li řidič výše uvedená pravidla, hrozí mu pokuta, přičtení několika „trestných“ bodů a v krajním případě i zákaz řízení. Není ovšem na škodu si jednou za čas připomenout, co přesně neukázněným řidičům ze zákona hrozí, mají-li za volantem příliš naspěch anebo jim pravá noha zkrátka příliš ztěžkne a plynový pedál klesne níže, než by bylo vhodné. Takovému připomenutí bude věnováno několik následujících řádků.

V centrech mnohých obcí a měst (ale nejen tam) se nacházejí pozemky, které jsou volně přístupné a užívané veřejností, a často pak přicházejí (ať už ze strany vlastníků těchto pozemků nebo ze strany obyvatel dané obce – tedy potencionálních uživatelů předmětných pozemků) dotazy ohledně právní povahy užívacích vztahů k takovým pozemkům. V následujícím článku se budeme zabývat převážně vztahy v režimu soukromoprávním. Veřejnoprávní pohled na tuto problematiku přináší totiž širší okruh témat (např. jak je to s obecně závaznými vyhláškami, které v obci vymezují veřejná prostranství, nebo kdo má oprávnění vybírat poplatek za parkování na pozemku, který je veřejným prostranstvím), z nichž některá mohou být případně zpracována v dalším samostatném příspěvku.

Ať už provozujete restauraci, penzion, obchod nebo třeba kadeřnictví, pravděpodobně jste se již v souvislosti s pouštěním hudby z rádia nebo provozováním televize ve vašich prostorách setkali s výzvou kolektivních správců k uzavření hromadné licenční smlouvy a k souvisejícímu placení autorských poplatků. S ohledem na skutečnost, že lidem často není jasné, za co a komu autorské poplatky platí, a současně i vzhledem k tomu, že jejich výše mnohdy není zanedbatelná, jsou tyto poplatky mnohými přijímány negativně. Někdy bývají dokonce označovány za výpalné.

Od 1.1.2018 vstoupil v účinnost zákon č. 225/2017 Sb., který významným způsobem mění právní úpravu dosavadního stavebního zákona v oblasti stavebního řízení a územního plánování. Účelem a cílem uvedené novely má být především zrychlení a zjednodušení celého procesu stavebního řízení, tedy získání stavebního povolení pro nové stavby i pro rekonstrukci těch stávajících.

Provoz na pozemních komunikacích s sebou přináší zvýšená rizika, a tak se bohužel stává, že jako účastníci dopravních nehod musíme následně řešit nepříjemné situace z toho vzniklé. V tomto článku se budu zabývat především postavením poškozeného, i když okrajově se dotknu i osoby odpovědné za škodu. Pokud se tedy ocitneme na straně poškozeného, je na místě zjistit, kdo je zodpovědný za způsobenou škodu. V ideálním případě vše vyřeší pojišťovna, ale stává se samozřejmě i to, že viník dopravní nehody nemá sjednané platné pojištění, nebo pojišťovna nekomunikuje tak, jak bychom si představovali. S ohledem na běh promlčecích lhůt je pak třeba „vzít spravedlnost do vlastních rukou“ a obrátit se se svým nárokem na soud v občanskoprávním řízení.

Už uplynul téměř měsíc ode dne nabytí účinnosti evropského nařízení o ochraně osobních údajů (známý pod zkratkou GDPR), jehož hlavním posláním je ochrana osobních údajů fyzických osob v Evropské unii. Podle odhadů se doposud na tuto novou právní regulaci připravilo pouze 15-20 % českých podnikatelů, což je poměrně znepokojující fakt s ohledem na možné sankce ze strany dozorujícího orgánu, jímž je v České republice Úřad pro ochranu osobních údajů. Ještě hrozivější zprávu může představovat skutečnost, že nemalá část těchto podnikatelů, kteří již provedli určité kroky k ochraně osobních údajů, postupovali při přípravě na GDPR zcela nesprávným způsobem.

Zřejmě každý již zaznamenal debaty, které byly na téma oddlužení rozpoutány v souvislosti s předloženým návrhem novely insolvenčního zákona. Ta byla v lednu 2018 schválena vládou a nyní je v procesu schvalování v Poslanecké sněmovně. V následujícím článku tedy nastíním, jakých změn by mohl proces oddlužení doznat a jaká východiska zákonodárce k těmto změnám vedou.